Otloukej se, píšťaličko aneb jak si vyrobit píšťalku

      Vrbová píšťalka se správně dělá zjara, kdy jsou vrbové proutky plné mízy. Teď už jaro pokročilo, tak uvidíme, jestli to ještě půjde. Z prutu vrby, kde nejsou žádná očka, uřízněte opatrně asi deseticentimetrový kousek silný jako malíček. Zářezem kolem dokola rozdělte kůru a její větší část střenkou nože naklepejte, aby šla snadněji oddělit od dřeva. Když povolí, vyřízněte zářez, o který se vzduch rozráží a píská. Volný prut z kůry vytáhněte, oddělte ,jazyk‘ – malý kolíček mezi koncem a zářezem – a z jedné strany ho seřízněte.”

     Zubr nám přitom všechno ukazoval prakticky (vše je nakresleno na obrázku). Odříznutý “jazyk” vsunul zpátky do píšťalky z jedné strany, volný prut zkrátil, zarovnal a vrátil ho na původní místo z druhé strany. Pak píšťalku přiložil k puse a zafoukal. Napoprvé se mu sice ještě zapískat nepovedlo, ale už napodruhé se hvizd ozval krásně. Píšťalka byla hotová, jen nám ještě Zubr ukázal, jak se posouváním volného prutu mění tón píšťaly. Nakonec dodal, že na píšťalku je nejvhodnější jednoletý vrbový výhonek, který musí být odříznut opatrně a s citem.