Otloukej se, píšťaličko aneb jak si
vyrobit píšťalku
Vrbová píšťalka se správně dělá zjara, kdy jsou vrbové
proutky plné mízy. Teď už jaro pokročilo, tak uvidíme, jestli
to ještě půjde. Z prutu vrby, kde nejsou žádná očka, uřízněte
opatrně asi deseticentimetrový kousek silný jako malíček. Zářezem
kolem dokola rozdělte kůru a její větší část střenkou nože
naklepejte, aby šla snadněji oddělit od dřeva. Když povolí, vyřízněte
zářez, o který se vzduch rozráží a píská. Volný prut z kůry
vytáhněte, oddělte ,jazyk‘ – malý kolíček mezi koncem a zářezem
– a z jedné strany ho seřízněte.”
Zubr nám přitom všechno ukazoval prakticky (vše je nakresleno na
obrázku). Odříznutý “jazyk” vsunul zpátky do píšťalky z
jedné strany, volný prut zkrátil, zarovnal a vrátil ho na původní
místo z druhé strany. Pak píšťalku přiložil k puse a
zafoukal. Napoprvé se mu sice ještě zapískat nepovedlo, ale už
napodruhé se hvizd ozval krásně. Píšťalka byla hotová, jen nám
ještě Zubr ukázal, jak se posouváním volného prutu mění tón
píšťaly. Nakonec dodal, že na píšťalku je nejvhodnější
jednoletý vrbový výhonek, který musí být odříznut opatrně a
s citem.

Výroba píšťalky
Vrbový proutek natloukáme
nožem, kůru uvolníme protočením, vyřízneme zářez, odřízneme
“jazyk” a hotovou píšťalu ladíme posouváním volné části
píšťalky.
(ukázka je z knihy Výpravy
do přírody, brož., 168 s., 187 Kč, vydalo nakladatelství
Portál, 2002) |